slaměná obloha

9. dubna 2018 v 21:05 | Lou |  hnědá zmrzlinovýho kornoutku
tahám úsměvy z slaměného klobouku
toho po babičce, jak v něm sklízím levanduli
je jeden z těch dnů, kdy slunce odhazuje stud
a oslňuje promrzlé bytosti celou svou krásou

padám před ním na čerstvě upravený trávník
a nechávám každou buňku nasávat jaro
klobouk si srazím hluboko do čela
zavřu oči a nemůžu se nabažit zpěvu ptáků

když je otevřu, na chvíli vidím jen bílo
a pak se postupně ukáží
jsou to ona!
sluneční souhvězdí starého slamáku

chyběla jste mi!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama